Wikislovník cswiktionary https://cs.wiktionary.org/wiki/Wikislovn%C3%ADk:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.39.0-wmf.23 case-sensitive Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikislovník Diskuse k Wikislovníku Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Příloha Diskuse k příloze TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Udělátko Diskuse k udělátku Definice udělátka Diskuse k definici udělátka 0 21369 1222547 1073818 2022-08-05T14:27:39Z JQtt 31679 dopl. wikitext text/x-wiki {{Viz|založiť}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|zalɔʒɪt}} * {{Audio|Cs-založit.ogg|založit}} === dělení === * za-lo-žit === sloveso === * ''dokonavé'' * ''tranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | dok = ano | spre1 = [[založím]] | ppre1 = [[založíme]] | spre2 = [[založíš]] | ppre2 = [[založíte]] | spre3 = [[založí]] | ppre3 = [[založí]] | pimp1 = [[založme]] | simp2 = [[založ]] | pimp2 = [[založte]] | sactm = [[založil]] | pactm = [[založili]] | sactf = [[založila]] | pactf = [[založily]] | sactn = [[založilo]] | spasm = [[založen]] | ppasm = [[založeni]] | spasf = [[založena]] | ppasf = [[založeny]] | spasn = [[založeno]] | mtram = [[založiv]] | mtraf = [[založivši]] | mtrap = [[založivše]] | ptra = skrýt }} ==== význam ==== # [[začít]] [[budovat]], [[tvořit]] #* {{Příklad|cs|Bill Gates a Paul Allen založili Microsoft v roce 1975.}} # [[umístit]], [[dát]] [[někam]], [[vložit]] {{Upřesnění|dovnitř}} #* {{Příklad|cs|Vyšetřovatelé založili do spisu odborný posudek.}} # [[dát]] [[na]] [[špatný|špatné]] [[místo]], [[ztratit]] #* {{Příklad|cs|Někam ty klíče založil a zatím se nám je nepodařilo najít.}} # [[zajistit]] [[proti]] [[změna|změně]] [[poloha|polohy]] #* {{Příklad|cs|Založili jsme ty dveře klínem.}} # {{Vazba|cs|něco na + lokál}} [[mít]] [[něco]] [[jako]] [[základ]], [[podklad]] #* {{Příklad|cs|Demokracie je založena na principu podřízení menšiny většině.}} # {{Příznaky|cs|hovor.}} {{Vazba|cs|někoho}} [[půjčit]] [[peníze]], [[finančně]] [[vypomoci]] #* {{Příklad|cs|Mohl bys mě prosím do zítřka založit? Nevzal jsem si s sebou dost peněz.}} # [[dát]] [[někam]] [[záložka|záložku]] #* {{Příklad|cs|Založil jsem si tu knížku na straně 128.}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = začít budovat | de = {{P|de|gründen}} | en = {{P|en|found}}, {{P|en|establish}} | fi = {{P|fi|perustaa}} | fr = {{P|fr|fonder}} | pl = {{P|pl|założyć}} | sk = {{P|sk|založiť}} }} # {{Překlady | význam = vložit | en = {{P|en|insert}}, {{P|en|embed}}, {{P|en|plug in}} | fr = {{P|fr|insérer}} }} # {{Překlady }} # {{Překlady }} # {{Překlady }} # {{Překlady }} # {{Překlady }} ==== synonyma ==== # [[vytvořit]] # [[vložit]], [[zastrčit]], [[zasunout]] # [[ztratit]] # [[podložit]], [[zabezpečit]], [[uchytit]] # [[postavit]], [[vystavět]] # — # — ==== související ==== * [[záložka]] * [[záložní]] * [[založení]] * [[založený]] * [[zakládat]] [[Kategorie:Česká slovesa]] 66i3109174kswlq2yvt1046clk4c3jt 0 32219 1222556 1020020 2022-08-05T14:53:22Z JQtt 31679 /* polština */ + wikitext text/x-wiki == polština == === výslovnost === * {{IPA|jaˈpɔ̃j̃n͇t͡ʃ̑ɨk}} * {{Audio|Pl-Japończyk.ogg|Japończyk}} === podstatné jméno === * ''rod mužský'' * ''vlastní jméno'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (pl) | snom = Japończyk | pnom = Japończycy | sgen = Japończyka | pgen = Japończyków | sdat = Japończykowi | pdat = Japończykom | sacc = Japończyka | pacc = Japończyków | sins = Japończykiem | pins = Japończykami | sloc = Japończyku | ploc = Japończykach | svoc = Japończyku | pvoc = Japończycy }} ==== význam ==== # [[Japonec]] ==== synonyma ==== # {{Příznak2|hovor.}} [[Japoniec]] ==== související ==== * [[japoński]] * [[Japonia]] * [[Japonka]] [[Kategorie:Polská substantiva]] [[Kategorie:Polská propria]] cpv0iht45qxi8mrx9175v0uef4rli5x 0 35334 1222594 1213182 2022-08-06T09:03:24Z Tchoř 905 /* překlady */ | grc = {{P|grc|τρώγλη|f}} wikitext text/x-wiki {{Viz}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɟiːra}}, {{Audio|Cs-díra.ogg|díra}} === dělení === * dí-ra === etymologie === Všeslovanské slovo, staročeské ''diera'' pochází od iterativ ''*-děrati'' < ''*dьrati''.<ref>{{Machek|vydání=2|heslo=díra|strany=117}}</ref><ref>REJZEK, Jiří. ''Český etymologický slovník''. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „díra“</ref> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = díra | sgen = [[díry]] | sdat = [[díře]] | sacc = [[díru]] | svoc = [[díro]] | sloc = [[díře]] | sins = [[dírou]] | pnom = [[díry]] | pgen = [[děr]] | pdat = [[dírám]] | pacc = [[díry]] | pvoc = [[díry]] | ploc = [[dírách]] | pins = [[dírami]] }} ==== význam ==== # [[volný]] [[prostor]] [[v]] [[těleso|tělese]], [[který|které]] [[ona|ji]] [[obklopovat|obklopuje]] #* {{Příklad|cs|Nakonec je potřeba vyvrtat díru o průměru pět milimetrů.}} # [[vyhloubený|vyhloubené]] [[místo]] [[na]] [[nějaký|nějakém]] [[povrch]]u #* {{Příklad|cs|Na silnici byla díra, kterou všichni opatrně objížděli.}} # {{Příznaky|cs|přen.}} [[uprázdněné]] [[místo]] #* {{Příklad|cs|Zrušením té schůzky se mi v zítřejším plánu objevila díra.}} # {{Příznaky|cs|expr.}} [[zapadlý|zapadlé]], [[vzdálený|vzdálené]], [[nevýznamný|nevýznamné]] [[místo]], [[sídlo]] [[apod.]] #* {{Příklad|cs|Přestěhoval se do nějaké díry na Šumavě.}} # {{Příznaky|cs|vězeň.}} [[zostřený|zostřená]] [[samovazba]] #* {{Příklad|cs|Za napadení spoluvězně šel na dva dny do díry.}} # {{Příznaky|cs|fyz.}} [[pomyslný|pomyslná]] [[kladně]] [[nabitý|nabitá]] [[částice]] [[v]] [[polovodič]]ích, [[vzniklý|vzniklá]] [[po]] [[uvolněný|uvolněném]] [[elektron]]u #* {{Příklad|cs|Majoritními nosiči náboje v polovodičích typu ''n'' jsou elektrony, v typu ''p'' díry.}} # {{Příznaky|cs|vulg.}} [[řitní]] [[otvor]], [[případně]] [[ženská]] [[pochva]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = volný prostor v tělese | co = {{P|co|tafone|m}} | de = {{P|de|Loch|n}} | en = {{P|en|hole}} | es = {{P|es|hueco|m}} | fr = {{P|fr|trou|m}} | grc = {{P|grc|τρώγλη|f}} | hsb = {{P|hsb|dźěra|f}} | it = {{P|it|buco|f}} | ja = {{P|ja|穴}} | lt = {{P|lt|skylė|f}} | pl = {{P|pl|dziura|f}} | pt = {{P|pt|buraco|m}} | sk = {{P|sk|diera|f}} | sl = {{P|sl|luknja|f}} }} # {{Překlady | význam = vyhloubenina | bg = {{P|bg|отверстие|n}} | de = {{P|de|Loch|n}} | en = {{P|en|hole}} | es = {{P|es|hoyo|m}}, {{P|es|agujero|m}} | fr = {{P|fr|trou|m}} | grc = {{P|grc|τρώγλη|f}} | it = {{P|it|buco|f}} | pl = {{P|pl|dziura|f}} | ru = {{P|ru|отверстие|n}} | sk = {{P|sk|diera|f}} | sl = {{P|sl|luknja|f}} }} # {{Překlady }} # {{Překlady | význam = zapadlé místo | pl = {{P|pl|dziura|f}} | ru = {{P|ru|дыра|f}} }} # {{Překlady }} # {{Překlady }} # {{Překlady | význam = pochva | pl = {{P|pl|dziura|f}} }} ==== synonyma ==== # [[otvor]], [[škvíra]], [[štěrbina]], [[dutina]], {{Příznak2|ob.}} [[ďuzna]], [[džuzna]] # [[jáma]], [[jamka]], [[prohlubeň]], [[kráter]], {{Příznak2|ob.}} [[ďuzna]], [[džuzna]] # [[mezera]], [[pauza]] # [[zapadákov]], [[Zapadákov]], [[Kotěhůlky]], [[Horní Dolní]], {{Příznak2|vulg.}} [[prdel]], {{Příznak2|vulg.}} [[prdel světa]], [[sakrabónie]], [[tramtárie]] # — # — # — ==== související ==== * [[ďoura]] * [[dírka]] * [[děravý]] * [[děrný]] * [[děrovat]] * [[drát#sloveso|drát]] ==== slovní spojení ==== * [[černá díra]] * [[červí díra]] * [[bezpečnostní díra]] ==== fráze a idiomy ==== * [[udělat díru do světa]] * [[koukat, kde nechal tesař díru]] == poznámky == <references /> * {{IJP|díra||2022-05-04}} * {{SSJČ|díra|2022-05-04}} * {{PSJČ|díra|2022-05-04}} == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=Díra}} * {{Wikicitáty|téma=Díra}} [[Kategorie:Česká substantiva]] 3uidmlsr3qgiyzfsqs3tzvsybjfse7u 0 37530 1222562 1064103 2022-08-05T16:04:22Z JQtt 31679 /* příslovce */ dopl., +fr wikitext text/x-wiki == angličtina == === výslovnost === * {{Audio|En-us-second.ogg|second (USA)}} * {{IPA|ˈsɛk.ənd}} === podstatné jméno === ==== skloňování ==== {{Substantivum (en) | snom = second | pnom = seconds }} ==== význam ==== # [[sekunda]], [[vteřina]] # [[moment]], [[okamžik]] # {{Příznaky|en|hud.}} [[sekunda]] # (''obvykle {{množ}}'') [[přídavek]] ([[jídlo|jídla]]), [[nášup]] === sloveso === ==== časování ==== {{Sloveso (en) | inf = second | 3sg = seconds | pret = seconded | perf = seconded | ger = seconding }} ==== význam ==== # [[podporovat]], [[souhlasit]] === číslovka === * ''řadová'' ==== význam ==== # [[druhý]] #* {{Příklad|en|He has English as a second language.|Angličtina je jeho druhým jazykem.}} ==== související ==== * [[secondary]] === příslovce === * ''nestupňovatelné'' ==== význam ==== # [[zadruhé]] ==== synonyma ==== # [[secondly]] == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|sə.ɡɔ̃}} * {{Audio|Fr-second.ogg|second}} === přídavné jméno === ==== skloňování ==== {{Adjektivum (fr) | sm = second | pm = seconds | sf = seconde | pf = secondes }} ==== význam ==== # [[druhý]] ==== synonyma ==== # [[deuxième]] ==== související ==== * [[secondaire]] * [[secondement]] [[Kategorie:Anglická substantiva]] [[Kategorie:Anglická slovesa]] [[Kategorie:Anglické číslovky]] [[Kategorie:Anglická příslovce]] [[Kategorie:Francouzská adjektiva]] 6kzig69k3chwwvrn8arwx034dicylps 1222565 1222562 2022-08-05T16:06:34Z JQtt 31679 /* angličtina */ formát, + wikitext text/x-wiki == angličtina == === výslovnost === * {{Audio|En-us-second.ogg|second (USA)}} * {{IPA|ˈsɛk.ənd}} === podstatné jméno === ==== skloňování ==== {{Substantivum (en) | snom = second | pnom = seconds }} ==== význam ==== # [[sekunda]], [[vteřina]] # [[moment]], [[okamžik]] # {{Příznaky|en|hud.}} [[sekunda]] # (''obvykle {{množ}}'') [[přídavek]] ([[jídlo|jídla]]), [[nášup]] === číslovka === * ''řadová'' ==== význam ==== # [[druhý]] #* {{Příklad|en|He has English as a second language.|Angličtina je jeho druhým jazykem.}} === sloveso === ==== časování ==== {{Sloveso (en) | inf = second | 3sg = seconds | pret = seconded | perf = seconded | ger = seconding }} ==== význam ==== # [[podporovat]], [[souhlasit]] ==== související ==== * [[secondary]] * [[secondhand]] === příslovce === * ''nestupňovatelné'' ==== význam ==== # [[zadruhé]] ==== synonyma ==== # [[secondly]] == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|sə.ɡɔ̃}} * {{Audio|Fr-second.ogg|second}} === přídavné jméno === ==== skloňování ==== {{Adjektivum (fr) | sm = second | pm = seconds | sf = seconde | pf = secondes }} ==== význam ==== # [[druhý]] ==== synonyma ==== # [[deuxième]] ==== související ==== * [[secondaire]] * [[secondement]] [[Kategorie:Anglická substantiva]] [[Kategorie:Anglická slovesa]] [[Kategorie:Anglické číslovky]] [[Kategorie:Anglická příslovce]] [[Kategorie:Francouzská adjektiva]] 9vhkablk5wq7v6yo9rosc4k2xag53y8 2 52293 1222596 346856 2022-08-06T09:03:56Z Tchoř 905 wikitext text/x-wiki <pre> == starořečtina == === výslovnost === * {{IPA|}} ([[w:attičtina|attičtina]]) * {{IPA|}} ([[w:koiné|koiné]]) * {{IPA|}} ([[w:byzantská|byzantská]]) === podstatné jméno === * ''rod '' ==== přepis ==== * ''český'': ==== skloňování ==== {{Substantivum (grc) | snom = | sgen = | sdat = | sacc = | svoc = | dnom = | dgen = | ddat = | dacc = | dvoc = | pnom = | pgen = | pdat = | pacc = | pvoc = }} ==== význam ==== # #* {{Příklad|grc||}}<ref>[http://cs.wikipedia.org/wiki/ ] ([http://el.wikisource.org/wiki/ originál], [http://cs.wikisource.org/wiki/ překlad])</ref> # #* {{Příklad|grc||}}<ref>[http://cs.wikipedia.org/wiki/ ] ([http://el.wikisource.org/wiki/ originál], [http://cs.wikisource.org/wiki/ překlad])</ref> == poznámky == <references /> [[Kategorie:Starořecká substantiva]] </pre> 9j4glsrwx75lhrl1bnlaiwrsm370g0g 0 66314 1222595 996908 2022-08-06T09:03:42Z Tchoř 905 /* překlady */ | grc = {{P|grc|τρώγλη|f}} wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|dʊcɪna}} === dělení === * du-ti-na === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = dutina | sgen = dutiny | sdat = dutině | sacc = dutinu | svoc = dutino | sloc = dutině | sins = dutinou | pnom = dutiny | pgen = dutin | pdat = dutinám | pacc = dutiny | pvoc = dutiny | ploc = dutinách | pins = dutinami }} ==== význam ==== # [[oblast]] [[bez]] [[materiál]]u, [[částečně]] [[nebo]] [[zcela]] [[tento|tímto]] [[materiál]]em [[obklopený|obklopená]] #* {{Příklad|cs|Ptáci si stavěli hnízda v dutinách skal.}} ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = oblast bez materiálu | de = {{P|de|Hohlraum|m}} | en = {{P|en|cavity}} | es = {{P|es|cavidad|f}} | fr = {{P|fr|cavité|f}}, {{P|fr|creux|m}} | grc = {{P|grc|τρώγλη|f}} | it = {{P|it|cavità|f}} | la = {{P|la|caverna|f}} | ru = {{P|ru|полость|f}} }} ==== související ==== * [[dutý]] * [[dutinka]] * [[dutinář]] == poznámky == * {{IJP|dutina|2008-02-27|2012-09-22}} == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=Dutina}} [[Kategorie:Česká substantiva]] nq2okwss8hly2o1k8krc1aeer00qq76 0 76304 1222548 1157456 2022-08-05T14:28:18Z JQtt 31679 /* překlady */ +1 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|baktɛrɪaːlɲiː}} === dělení === * bak-te-riál-ní === přídavné jméno === * ''měkké'' * ''nestupňovatelné'' ==== skloňování ==== {{Adjektivum (cs) | snomma = bakteriální | snomm = bakteriální | snomf = bakteriální | snomn = bakteriální | pnomma = bakteriální | pnomm = bakteriální | pnomf = bakteriální | pnomn = bakteriální | sgenma = bakteriálního | sgenm = bakteriálního | sgenf = bakteriální | sgenn = bakteriálního | pgenma = bakteriálních | pgenm = bakteriálních | pgenf = bakteriálních | pgenn = bakteriálních | sdatma = bakteriálnímu | sdatm = bakteriálnímu | sdatf = bakteriální | sdatn = bakteriálnímu | pdatma = bakteriálním | pdatm = bakteriálním | pdatf = bakteriálním | pdatn = bakteriálním | saccma = bakteriálního | saccm = bakteriální | saccf = bakteriální | saccn = bakteriální | paccma = bakteriální | paccm = bakteriální | paccf = bakteriální | paccn = bakteriální | slocma = bakteriálním | slocm = bakteriálním | slocf = bakteriální | slocn = bakteriálním | plocma = bakteriálních | plocm = bakteriálních | plocf = bakteriálních | plocn = bakteriálních | sinsma = bakteriálním | sinsm = bakteriálním | sinsf = bakteriální | sinsn = bakteriálním | pinsm = bakteriálními | pinsma = bakteriálními | pinsf = bakteriálními | pinsn = bakteriálními }} ==== význam ==== # [[související]] [[s]] [[bakterie]]mi ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = související s bakteriemi | ar = {{P|ar|بكتيري}}, {{P|ar|جرثومي}} | da = {{P|da|bakteriel}} | de = {{P|de|bakteriell}} | en = {{P|en|bacterial}} | eo = {{P|eo|bakteria}} | es = {{P|es|bacteriano}} | fr = {{P|fr|bactérien}}, {{P|fr|bactériel}} | hu = {{P|hu|bakteriális}} | ia = {{P|ia|bacterial}} | it = {{P|it|batterico}} | nl = {{P|nl|bacterieel}} | pl = {{P|pl|bakteryjny}} | pt = {{P|pt|bacteriano}} | ru = {{P|ru|бактериальный}} | sk = {{P|sk|bakteriálny}} | sv = {{P|sv|bakteriell}} | uk = {{P|uk|бактерійний}} }} ==== synonyma ==== # [[bacilární]] ==== související ==== * [[bakterie]] * [[antibakteriální]] == poznámky == * {{IJP|bakteriální|2008-03-10|2013-06-07}} [[Kategorie:Česká adjektiva]] erjpoca1bw6sfgscuwqp6vso3rpl23j 0 89833 1222586 1032130 2022-08-06T02:07:35Z Danny B. 119 fix link wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈxamrac}} === dělení === * cha-m-raď === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = chamraď | sgen = chamradi | sdat = chamradi | sacc = chamraď | svoc = chamradi | sloc = chamradi | sins = chamradí | pnom = chamradi | pgen = chamradí | pdat = chamradím | pacc = chamradi | pvoc = chamradi | ploc = chamradích | pins = chamraděmi }} ==== význam ==== # [[bezcenný|bezcenné]], z [[hledisko|hlediska]] [[mluvčího]] [[neužitečný|neužitečné]] [[výhonek|výhonky]], [[křoví]] [[apod.]] #* {{Příklad|cs|V čem věčnost zřela jsem, blesk mžikem rozrušil, že zůstala hrst rumu, již tence obrůstá jen chamraď plazivá, ta bez lesku i šumu.}}<ref>Irma Geisslová: [[s:Immortelly/Spousta|Immortelly/Spousta]]</ref> # {{Příznaky|cs|hanl.|zast.|přen.}} [[nízký|nízká]] [[sociální vrstva]], [[chudák|chudáci]] # {{Příznaky|cs|hanl.|přen.}} [[sebranka]], [[skupina]] [[lidé|lidí]], [[který]]mi [[mluvčí]] z [[nějaký|nějakého]] důvodu [[opovrhovat|opovrhuje]] nebo [[on|mu]] [[připadat|připadají]] [[obtížný|obtížní]] #* {{Příklad|cs|Pro toho nejsou tučné sinekury a prebendy jako v tomhle Chrámu Neumění (…) našeho čistého mecenáše," pokračoval měsíčan, „který zahrnuje svou přízní všelijakou chamraď, jen když mu řádně umí pochlebovat, podkuřovat a tančit podle jeho noty. Žádný cti své dbalý talent se k takové ponižující roli nezahodí.}}<ref>Svatopluk Čech: [[s:Pravý výlet pana Broučka do měsíce/XI|Pravý výlet pana Broučka do měsíce]]</ref> #* {{Příklad|cs|Ta nejbídnější chamraď kramářská uvelebí se jak může, na svá prkna vyloží své bohatství, z pod své plachty zahájí svůj výklad.}}<ref>Josef Karel Šlejhar: [[s:Dojmy z přírody a společnosti/Před jarmarkem|Dojmy z přírody a společnosti/Před jarmarkem]]</ref> #* {{Příklad|cs|Seděli u něho, natírali si opruzeniny palmovým olejem a balzámem simarubovým a nadávali na tu celou sviňskou končinu; tady by se dalo vydělat, kdyby ta černošská chamraď nebyla líná jako štěnice; jakpak to je tady s pracovními poměry?}}<ref>Karel Čapek: [[s:Povětroň/XXIX.|Povětroň]]</ref> # {{Příznaky|cs|expr.|hanl.|přen.}} [[malý|malé]] [[dítě|děti]] #* {{Příklad|cs|Žid v Dubňanech udělal „krýdu“ — a Rybář lacino na dražbě skoupil, co jen trochu se mu hodilo. Pentle habrůvským děvčatům do smrti mohl prodávat a papíru, písanek přivezl z dražby tolik, že habrůvská chamraď ani za deset let je nepopsala.}}<ref>Alois Mrštík, Vilém Mrštík: [[s:Rok na vsi/Říjen/Rybář Cyril|Rok na vsi/Rybář Cyril]]</ref> ==== synonyma ==== # holota, [[chátra]] # [[banda]], [[chátra]], [[lůza]], [[holota]], [[sběř]], [[pakáž]], [[verbež]], [[ksindl]], [[svoloč]] # {{Příznak2|neut.}} [[drobotina]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] hnep3430ou0q8kogmy1tv3lzugv8m96 0 90684 1222550 813558 2022-08-05T14:32:01Z JQtt 31679 /* čeština */ dopl. wikitext text/x-wiki {{Viz|vyskočil}} {{Viz|vyskočil}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|vɪskɔt͡ʃɪl}} === dělení === * Vy-sko-čil === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' * ''vlastní jméno'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = Vyskočil | sgen = Vyskočila | sdat = Vyskočilovi | sacc = Vyskočila | svoc = Vyskočile | sloc = Vyskočilovi | sins = Vyskočilem | pnom = Vyskočilové | pgen = Vyskočilů | pdat = Vyskočilům | pacc = Vyskočily | pvoc = Vyskočilové | ploc = Vyskočilech | pins = Vyskočily }} ==== význam ==== # [[český|české]] [[příjmení]] #* {{Příklad|cs|herec Ivan Vyskočil}} ==== související ==== * [[Vyskočilův]] * [[Vyskočilová]] * [[Vyskočilka]] * [[Vyskočilovi]] * [[vyskočit]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=Vyskočil}} [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Česká příjmení]] [[Kategorie:Česká propria]] 8uiithunrnqqcf9xp0bfodj0sjqx6a4 1222551 1222550 2022-08-05T14:32:20Z JQtt 31679 -dupl. Viz wikitext text/x-wiki {{Viz|vyskočil}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|vɪskɔt͡ʃɪl}} === dělení === * Vy-sko-čil === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' * ''vlastní jméno'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = Vyskočil | sgen = Vyskočila | sdat = Vyskočilovi | sacc = Vyskočila | svoc = Vyskočile | sloc = Vyskočilovi | sins = Vyskočilem | pnom = Vyskočilové | pgen = Vyskočilů | pdat = Vyskočilům | pacc = Vyskočily | pvoc = Vyskočilové | ploc = Vyskočilech | pins = Vyskočily }} ==== význam ==== # [[český|české]] [[příjmení]] #* {{Příklad|cs|herec Ivan Vyskočil}} ==== související ==== * [[Vyskočilův]] * [[Vyskočilová]] * [[Vyskočilka]] * [[Vyskočilovi]] * [[vyskočit]] == externí odkazy == * {{Wikipedie|rozcestník=Vyskočil}} [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Česká příjmení]] [[Kategorie:Česká propria]] 9j72bbsiumy99lr4rwlxehzc2ajhsjk 0 92216 1222589 1053863 2022-08-06T05:13:49Z JQtt 31679 /* význam */ formát wikitext text/x-wiki {{Viz|nore|Noře|Nore}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|nɔr̝ɛ}} === dělení === * no-ře === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== význam ==== # ''dativ singuláru substantiva [[nora]]'' # ''lokál singuláru substantiva [[nora]]'' #* {{Příklad|cs|Pro nejslavnějšího sviště Spojených států Phila by asi bylo nejlepší, kdyby se ve své noře zase uložil k zimnímu spánku.}}<ref>[http://www.novinky.cz/koktejl/297236-americane-spilaji-svistovi-philovi-za-spatnou-predpoved-jara.html Američané spílají svišťovi Philovi za špatnou předpověď jara], novinky.cz 26. 3. 2013</ref> === sloveso === ==== význam ==== # ''přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa [[nořit]]'' #* {{Příklad|cs|Drahnou chvíli mlčel, noře své zraky v ušlechtilé tahy tváře mladého muže, na níž dobře bylo znáti nedočkavost i úzkost.}}<ref>Josef Braun: ''Zašlými věky'', [[s:Zašlými věky/O švédském vpádu/III.|O švédském vpádu]]</ref> == poznámky == <references /> [[Kategorie:Tvary českých substantiv]] [[Kategorie:Tvary českých sloves]] t11tjaye02t9a08b0zq5ojzn9kv3sch 0 92217 1222582 1021860 2022-08-06T02:07:14Z Danny B. 119 /* význam */ formát wikitext text/x-wiki {{Viz|nore|noře|Nore}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|nɔr̝ɛ}} === dělení === * No-ře === podstatné jméno === * ''rod ženský'' * ''vlastní jméno'' ==== význam ==== # ''dativ singuláru substantiva [[Nora]]'' #* {{Příklad|cs|Až zítra půjdeš k Novákovým, nezapomeň vrátit Noře vypůjčenou knihu.}} # ''lokál singuláru substantiva [[Nora]]'' [[Kategorie:Tvary českých substantiv]] pcbpgame0dk8g3x0u86tisrrom3p9vw 0 101317 1222571 1029594 2022-08-05T16:50:58Z JQtt 31679 +viz wikitext text/x-wiki {{Viz|Beryl|béryl}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|bɛrɪl}} === dělení === * be-ryl === etymologie === Z latinského [[beryllus#latina|beryllus]] resp. řeckého [[βήρυλλος]] — „modrozelený mořský kámen“.<ref>{{Online Etymology Dictionary|beryl|2015-05-25}}</ref> === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = beryl | sgen = berylu | sdat = berylu | sacc = beryl | svoc = beryle | sloc = berylu | sins = berylem | pnom = beryly | pgen = berylů | pdat = berylům | pacc = beryly | pvoc = beryly | ploc = berylech | pins = beryly }} ==== význam ==== # [[šesterečný]] [[minerál]], [[ceněný]] [[jako]] [[drahokam]] [[či]] [[zdroj]] [[beryllium|beryllia]] # {{Příznaky|cs|zast.}} [[průhledný]] [[horský]] [[křišťál]]<ref> {{Naše řeč|příjmení=Michálek|jméno=Emanuel|odkaz na autora=Emanuel Michálek|titul=Brejlit|rok=1980|ročník=63|číslo=5|strany=269|art=6225}}</ref> ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = minerál | de = {{P|de|Beryll|m}} | en = {{P|en|beryl}} | fr = {{P|fr|béryl|m}} | fy = {{P|fy|beryl}} | it = {{P|it|berillo|m}} | nl = {{P|nl|beril}} | pl = {{P|pl|beryl|m}} | ru = {{P|ru|изумруд|m}} | sk = {{P|sk|beryl|m}} }} # {{Překlady }} ==== související ==== * [[beryllium]] * [[berylový]] * [[brýle]] == polština == === výslovnost === * {{IPA|ˈbɛrɨl}} * {{Audio|Pl-beryl.ogg|beryl}} === podstatné jméno === * ''rod mužský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (pl) | snom = beryl | sgen = berylu | sdat = berylowi | sacc = beryl | sins = berylem | sloc = berylu | svoc = berylu | pnom = beryle | pgen = beryli / berylów | pdat = berylom | pacc = beryle | pins = berylami | ploc = berylach | pvoc = beryle }} ==== význam ==== # [[beryl#čeština|beryl]] # [[beryllium]] ==== související ==== * [[berylowy]] == poznámky == * {{IJP|beryl||2015-05-25}} <references /> == externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Beryl}} [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Polská substantiva]] trjdsaoz388auxxcxkbn1jlnnd9dky9 0 107508 1222585 835890 2022-08-06T02:07:30Z Danny B. 119 - LRM wikitext text/x-wiki == angličtina == === výslovnost === * {{IPA|ˈt͡ʃaɪldlɪs}} === etymologie === Spojením [[child]] a [[-less]]. === přídavné jméno === ==== stupňování ==== {{Stupňování (en) | poz = childless | komp = - | sup = - }} ==== význam ==== # [[bezdětný]] ==== související ==== * [[childlessness]] [[Kategorie:Anglická adjektiva]] qkkquabit5wjkhjzonigrbjokvqabm1 0 109101 1222583 1104189 2022-08-06T02:07:18Z Danny B. 119 oprava vložení {{Sloveso (ru)}} wikitext text/x-wiki == ruština == === výslovnost === * {{IPA|lʲɪˈtʲetʲ}} {{Audio|Ru-лететь.ogg|лететь}} === sloveso === * ''nedokonavé'' * ''intranzitivní'' * ''k dokonavému [[залететь]]'' ==== časování ==== {{Sloveso (ru) | inf = лететь | spre1 = [[лечу|лечу́]] | ppre1 = лети́м | spre2 = лети́шь | ppre2 = лети́те | spre3 = лети́т | ppre3 = летя́т | simp2 = [[лети|лети́]] | pimp2 = лети́те | ptram = летя́щий | sactm = лете́л | sactf = лете́ла | sactn = лете́ло | pact = лете́ли | mtram = лете́вший }} ==== význam ==== # [[letět]], [[vznášet se]] #* {{Příklad|ru|Перелетные птицы, журавли, например, '''летят и летят''', и какие бы мысли, высокие или малые, ни бродили в их головах, все же '''будут лететь''' и не знать, зачем и куда. Они летят и будут лететь, какие бы философы ни завелись среди них; и пускай философствуют, как хотят, лишь '''бы летели'''...|.}}<ref>Anton Pavlovič Čechov: ''Три сестры'', dějství druhé, ISBN 978-5-699-49360-9, str. 65</ref> # [[padat]], [[letět]] # [[pádit]], [[letět]], [[plynout]] ==== synonyma ==== # [[реять]] # [[падать]] # [[мчаться]] ==== související ==== * [[летать]] * [[летение]] * [[раслететься]] * [[допить]] == poznámky == <references /> [[Kategorie:Ruská slovesa]] 8f75dvr48eb52clexr3jojxxi9nayyt 0 116238 1222587 1105518 2022-08-06T02:07:40Z Danny B. 119 /* externí odkazy */ formát wikitext text/x-wiki == japonština == === výslovnost === * {{IPA|akane}} ==== homofony ==== * [[茜]] ''zároveň alternativní způsob zápisu'' * [[あかね]] * [[赤根]] * [[亜伽音]] * [[亜佳音]] * [[亜伽根]] * ...''a několik dalších'' ==== etymologie ==== Výraz je fonetickým odborným zápisem slova [[茜]] ([[mořena]] ''Rubia argyi'' (H. Lév & Vaniot) H. Hara ex Lauener) v katakaně. Foneticky je význam obojího (tedy [[茜]] i アカネ) [[赤根]], t. j. [[červený]] [[kořen]]. === podstatné jméno === ==== přepis ==== * {{Hiragana|あかね}} * {{Rómadži|akane}} ==== význam ==== # {{Příznaky|ja|bot.}} [[mořena]] ''Rubia argyi'' (H. Lév & Vaniot) H. Hara ex Lauener. Podle této rostliny je pojmenována čeleď [[茜科]]/[[アカネ科]] ''([[mořenovité]])'' # {{Příznaky|ja|zool.}} [[vážka]] z rodu ''[[sympetrum]]'' Newman # název japonské firmy # Japonské pseudonymní osobní jméno ==== související ==== * [[アカネ目]] * [[アカネ科]] * [[アカネ亜科]] * [[アカネ属]] * [[セイヨウアカネ]] * [[アカネ色素]] * [[アカネ染料]] * [[アカネ染め]] * [[タイリクアカネ]] * [[ナツアカネ]] * [[アキアカネ]] * [[エゾアカネ]] * [[マユタテアカネ]] * [[ヒメアカネ]] * [[リスアカネ]] * [[ミヤマアカネ]] * [[小椋アカネ]] * [[女剣士アカネ]] == externí odkazy == * {{Wikidruhy|taxon=Rubia argyi}} * {{Wikidruhy|taxon=Sympetrum}} * {{Commons|kategorie=Rubia argyi}} * {{Commons|kategorie=Sympetrum}} [[Kategorie:Japonská substantiva]] [[Kategorie:Japonské druhové taxony]] [[Kategorie:Japonské taxony]] [[Kategorie:Obsahuje zápis katakanou (odborná terminologie)]] [[Kategorie:Obsahuje zápis katakanou (jiné)]] 6ch05ieqkhpcyjax9brphxvefis6zhl 0 130684 1222581 1072032 2022-08-06T02:07:08Z Danny B. 119 oprava uvozovek wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|vɲɪtra}} === podstatné jméno === * ''rod střední'' ==== význam ==== # ''genitiv jednotného čísla substantiva [[vnitro]]'' #* {{Příklad|cs|Pokud by ho [vláda] přehlasovala, jako šéf '''vnitra''' skončí, „já tohle dělat nebudu a půjdu pryč, jestli mě donutí sem někoho bez jakékoliv prověrky brát, tak to bude beze mě“. Děsivá hrozba demisí, co by si země bez Chovance počala?! Zaplavily by nás tisíce muslimů a města by se ježila mešitami?}}<ref>Martin Fendrych: [https://nazory.aktualne.cz/komentare/tvrdak-chovanec-ani-migranta-radsi-dam-demisi-zle-maticko-zl/r~002701a645e411e791210025900fea04/ Tvrďák Chovanec: Ani migranta! Radši dám demisi. Zle, matičko, zle, Česko se izoluje], stránky Aktuálně.cz, 31.května 2017</ref> # ''nominativ množného čísla substantiva [[vnitro]]'' # ''akuzativ množného čísla substantiva [[vnitro]]'' == poznámky == <references /> [[Kategorie:Tvary českých substantiv]] kk0n128hscy9nlgvae5vausvopc3jpc 14 147510 1222567 937305 2022-08-05T16:10:25Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 椎 (japonština)|ヅイ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ (呉音)|椎]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ, ヅイ (呉音)|椎]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ヅイ (呉音)|椎]] [[Kategorie:Čtení kandži|ヅイ]] 2g4r6pe8zd82hxlbjl89saihe3j43ao 14 147511 1222563 1204115 2022-08-05T16:05:13Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Typ sinojaponského čtení kandži goon|ヅイ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ, ヅイ (音読)|ヅイ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ヅイ (音読)|ヅイ]] 1dpxeu6kt5rv2w81lot6p3dzh6ovpio 0 152606 1222580 947274 2022-08-06T02:07:05Z Danny B. 119 - nonIPA výslovnost wikitext text/x-wiki == kannadština == {{Minimum|kn}} === podstatné jméno === ==== význam ==== # [[saranče]] [[Kategorie:Kannadská substantiva]] 6putw0lxqpmw8pufnc86ip9d2xj433t 14 165568 1222560 974823 2022-08-05T16:02:29Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 鎚 (japonština)|ヅイ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ (呉音)|鎚]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ, ヅイ (呉音)|鎚]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ヅイ (呉音)|鎚]] [[Kategorie:Čtení kandži|ヅイ]] 75m878bqsxh7ep3hqha1nfpx4rloadq 14 166009 1222569 975501 2022-08-05T16:12:23Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 錘 (japonština)|ヅイ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ (呉音)|錘]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ, ヅイ (呉音)|錘]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ヅイ (呉音)|錘]] [[Kategorie:Čtení kandži|ヅイ]] c2bsbdwvgx3rya396ulquucei6z5o03 0 196629 1222588 1163428 2022-08-06T02:07:45Z Danny B. 119 {{Příznaky}} -> {{Příznak2}} wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈʔɔ.xɔs}} === dělení === * ochoz === varianty === * {{Příznak2|ob.|slang.}} [[vochoz]] === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = ochoz | sgen = [[ochozu]] | sdat = [[ochozu]] | sacc = ochoz | svoc = [[ochoze]] | sloc = [[ochoze]] / [[ochozu]] | sins = [[ochozem]] | pnom = [[ochozy]] | pgen = [[ochozů]] | pdat = [[ochozům]] | pacc = [[ochozy]] | pvoc = [[ochozy]] | ploc = [[ochozech]] | pins = [[ochozy]]* / [[ochozama]]** }} * * ''tvar spisovného skloňování'' * ** ''tvar obecného skloňování'' ==== význam ==== # [[stavební]] [[prvek]], [[prostor]] [[umožnit|umožňující]] [[podélný]] [[průchod]] [[hradba]]mi, [[obejít|obcházení]] [[rozlehlý|rozlehlejší]] [[budova|budovy]] [[apod.]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = slangově oblečení | de = {{P|de|Umgang|m}}, {{P|de|Wehrgang|m}} | en = {{P|en|gallery}}, {{P|en|get-up}} | en-US = {{P|en-US|stands}} | ru = {{P|ru|галерея|f}} }} ==== synonyma ==== # [[galerie]], [[peristyl]] ==== související ==== * [[chodit]] kbnzvh5jr9ts9mulapsiv5aflwieu3z 0 215280 1222592 1190366 2022-08-06T07:34:05Z JQtt 31679 /* dánština */ upr. šab. wikitext text/x-wiki == dánština == === výslovnost === * {{IPA|ˌtɪlˌpʰasneŋsˈd̥yɡ̊d̥ikˌheðˀ}} {{Doplnit|ohýbání|da}} === podstatné jméno === * ''rod společný'' * ''abstraktum'' ==== význam ==== # [[přizpůsobivost]], [[adaptabilita]] ==== související ==== * [[tilpasningsdygtig]] * [[tilpasning]] [[Kategorie:Dánská substantiva]] iih5syk0osg446ztifaldz100okwtb3 0 218987 1222579 1198045 2022-08-06T02:07:03Z Danny B. 119 oprava kódu wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|lɛsɔtan}} === dělení === * Le-so-than === podstatné jméno === * ''rod mužský životný'' * ''vlastní jméno'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = Lesothan | sgen = Lesothana | sdat = Lesothanovi / Lesothanu | sacc = Lesothana | svoc = Lesothane | sloc = Lesothanovi / Lesothanu | sins = Lesothanem | pnom = Lesothané | pgen = Lesothanů | pdat = Lesothanům | pacc = Lesothany | pvoc = Lesothané | ploc = Lesothanech | pins = Lesothany }} ==== význam ==== # [[obyvatel]] [[Lesotho|Lesotha]] ==== překlady ==== # {{Překlady | de = {{P|de|Lesother|m}} | en = {{P|en|Lesothan}} | es = {{P|es|lesotano|m}} | fr = {{P|fr|Lesothan|m}} | it = {{P|it|lesothiano|m}} | pl = {{P|pl|Lesotyjczyk|m}}, {{P|pl|Sotyjczyk|m}} | ru = {{P|ru|лесотец|m}} | sk = {{P|sk|Lesothčan|m}} }} ==== související ==== * [[Lesotho]] * [[Lesothanka]] [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Česká propria]] eiu5veuytfdwgiia7r8ihryryfcnhgj 14 222705 1222568 1207977 2022-08-05T16:11:27Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 縋 (japonština)|ヅイ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ (呉音)|縋]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ, ヅイ (呉音)|縋]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ヅイ (呉音)|縋]] [[Kategorie:Čtení kandži|ヅイ]] eazfc0sl665pwc4iu1xg0qe5g8l6q3x 0 229926 1222584 1221999 2022-08-06T02:07:24Z Danny B. 119 přesun {{Doplnit}} na správné místo wikitext text/x-wiki == polština == === výslovnost === * {{IPA|ˈpwa.t͡ɕit͡ɕ}} === etymologie === Z předpokládaného praslovanského ''*platiti''. Srovnej běloruské [[плаціць]] a ruské [[платить#ruština|плати́ть]] téhož významu. === sloveso === * ''nedokonavé'' {{Doplnit|časování|pl}} ==== význam ==== # [[platit]] ==== přísloví, rčení a pořekadla ==== * [[powinna być temu płaca, za którą podjęta praca]] * [[gdy się kłócą adwokaci, diabeł honoraria płaci]] * [[jaka płaca, taka praca]] ==== související ==== * [[płacenie]] * [[przypłacić]] * [[zapłacić]] * [[spłacać]] / [[spłacić]] * [[płatność]] * [[przepłacać]] * [[płatny]] * [[wypłacić]] / [[wypłacać]] * [[płacowy]] * [[opłacać]] [[Kategorie:Polská slovesa]] lya9c17r2frguk1sqowr5ws2xc8fofo 0 230210 1222553 1222510 2022-08-05T14:43:34Z JQtt 31679 formát wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] ==== poznámky ==== * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ (Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', 2010 (Valdrová, Knotková-Čapková, Paclíková, str. 43): „Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu).<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem A. Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>A. Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] ac6f8qlsersld6dti5nl6n0k3dufi06 1222557 1222553 2022-08-05T15:35:30Z ŠJů 836 /* související */ hostinský, hostinská wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[hostinský]] * [[hostinská]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] ==== poznámky ==== * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ (Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', 2010 (Valdrová, Knotková-Čapková, Paclíková, str. 43): „Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu).<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem A. Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>A. Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] cnde1r0iicg10qlcmsox30t14f3dqbp 1222558 1222557 2022-08-05T15:36:51Z JQtt 31679 /* poznámky */ formát wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[hostinský]] * [[hostinská]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] == poznámky == * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ (Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', 2010 (Valdrová, Knotková-Čapková, Paclíková, str. 43): „Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu).<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem A. Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>A. Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] 2svkplw1ghv9l8bgkprl8ynogdlvd0u 1222572 1222558 2022-08-05T17:05:34Z ŠJů 836 /* význam */ Sušil 1861 wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Studli ti jest v manželku mne míť, hostkou mne nazývej.}}<ref>Dido Aenéovi, Ov. her. 7, verš 167, In: ''Anthologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa'', přeložil František Sušil, Brno, 1861</ref> #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[hostinský]] * [[hostinská]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] == poznámky == * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ (Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', 2010 (Valdrová, Knotková-Čapková, Paclíková, str. 43): „Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu).<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem A. Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>A. Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] p06noaf1fcndyylx7dshom8n6a032bd 1222573 1222572 2022-08-05T17:12:08Z ŠJů 836 jména, vydavatel wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Studli ti jest v manželku mne míť, hostkou mne nazývej.}}<ref>Dido Aenéovi, Ov. her. 7, verš 167, In: ''Anthologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa'', přeložil František Sušil, Brno, 1861</ref> #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[hostinský]] * [[hostinská]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] == poznámky == * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ (Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', MŠMT, Praha, 2010 (Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková, Jana Paclíková, str. 43): „Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu).<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem Anna Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>Anna Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci Michaely Liškové z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] q1hf3yyz015ghk42dvv8ljcq7bq4s4e 1222574 1222573 2022-08-05T17:15:18Z ŠJů 836 /* význam */ roky wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (1837, o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Studli ti jest v manželku mne míť, hostkou mne nazývej.}}<ref>Dido Aenéovi, Ov. her. 7, verš 167, In: ''Anthologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa'', přeložil František Sušil, Brno, 1861</ref> (český překlad z roku 1861) #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> (1972) #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> (2007) ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[hostinský]] * [[hostinská]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] == poznámky == * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ (Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', MŠMT, Praha, 2010 (Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková, Jana Paclíková, str. 43): „Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu).<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem Anna Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>Anna Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci Michaely Liškové z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] 5xjq87j4zncvzrde7xz0ezivemqhqot 1222575 1222574 2022-08-05T17:44:35Z ŠJů 836 /* poznámky */ další zdroje wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (1837, o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Studli ti jest v manželku mne míť, hostkou mne nazývej.}}<ref>Dido Aenéovi, Ov. her. 7, verš 167, In: ''Anthologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa'', přeložil František Sušil, Brno, 1861</ref> (český překlad z roku 1861) #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> (1972) #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> (2007) ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[hostinský]] * [[hostinská]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] == poznámky == * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ („Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla“).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', MŠMT, Praha, 2010 (Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková, Jana Paclíková, str. 43): „„Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: „Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu)“.<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem Anna Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>Anna Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * Učitel češtiny Jan Pulkrábek v říjnu 2010 v kratochvilném článku na blogu zpochybnil, že je slovo korektně utvořené. Podle něj se příponou -ka se běžně přechylují jména na -asta, -ista a -osta, zatímco od jmen na -st se příponou -ka tvoří výhradně zdrobněliny, navíc zpravidla se samohláskovými změnami (tedy by připadala v úvahu hůstka). V žertu s historickým odůvodněním navrhl, aby se pro ženy v roli hosta používalo slovo host skloňované podle vzoru kost.<ref>Jan Pulkrábek: [https://pulkrabek.blog.respekt.cz/vazene-hosti-vazeni-hoste/ Vážené hosti, vážení hosté!], 31. 10. 2010</ref> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Marie-Anna Hamanová ve [https://ucjtk.ff.cuni.cz/veda-a-vyzkum/popularizace/studentske-jazykove-koutky/ studentském jazykovém koutku FF UK] v prosinci 2015 publikovala článek „Vážené hostky, vážení hosté“<ref>Marie-Anna Hamanová: [https://ucjtk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/57/2015/12/Marie-Anna-Hamanov%C3%A1_V%C3%A1%C5%BEen%C3%A9-hostky_v%C3%A1%C5%BEen%C3%AD-host%C3%A9.pdf Vážené hostky, vážení hosté], In: [https://ucjtk.ff.cuni.cz/veda-a-vyzkum/popularizace/studentske-jazykove-koutky/ Studentské jazykové koutky FF UK], 4. série (vznikly v rámci seminářů dr. Hany Prokšové Drobnosti češtiny a jazyková popularizace)</ref> ** v korpusu SYN2015 (zahrnujícího pouze tištěné publikované texty) za období 2010–2014 je pouze 6 výskytů, a to v jednom lingvistickém článku zabývajícím se tímto slovem. ** ve webovém korpusu Araneum Bohemicum Maximum je 38 výskytů v textech, které pojednávají o slově hostka a 30 výskytů, kde je slovo hostka přímo použito. Více vyskytů je na webech jako ceska-prezidentka.webnode.cz, feminismus.cz, kongreszen.cz, zenyaveda.cz a mezipatra.cz, tedy na serverech, které se zabývají postavením žen ve společnosti, resp. „feministických“ a „genderově korektních“ serverech. ** v korpusu mluvené češtiny ORAL201, zachycujícím spontánní konverzaci v neformálních situacích, se slovo hostka vůbec nevyskytovalo. * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci Michaely Liškové z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] jmiuucjic44rgiiisk5x943lt2wnup5 1222576 1222575 2022-08-05T17:45:22Z ŠJů 836 /* poznámky */ shrnující wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (1837, o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Studli ti jest v manželku mne míť, hostkou mne nazývej.}}<ref>Dido Aenéovi, Ov. her. 7, verš 167, In: ''Anthologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa'', přeložil František Sušil, Brno, 1861</ref> (český překlad z roku 1861) #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> (1972) #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> (2007) ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[hostinský]] * [[hostinská]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] == poznámky == * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ („Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla“).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', MŠMT, Praha, 2010 (Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková, Jana Paclíková, str. 43): „„Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: „Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu)“.<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem Anna Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>Anna Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * Učitel češtiny Jan Pulkrábek v říjnu 2010 v kratochvilném článku na blogu zpochybnil, že je slovo korektně utvořené. Podle něj se příponou -ka se běžně přechylují jména na -asta, -ista a -osta, zatímco od jmen na -st se příponou -ka tvoří výhradně zdrobněliny, navíc zpravidla se samohláskovými změnami (tedy by připadala v úvahu hůstka). V žertu s historickým odůvodněním navrhl, aby se pro ženy v roli hosta používalo slovo host skloňované podle vzoru kost.<ref>Jan Pulkrábek: [https://pulkrabek.blog.respekt.cz/vazene-hosti-vazeni-hoste/ Vážené hosti, vážení hosté!], 31. 10. 2010</ref> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Marie-Anna Hamanová ve [https://ucjtk.ff.cuni.cz/veda-a-vyzkum/popularizace/studentske-jazykove-koutky/ studentském jazykovém koutku FF UK] v prosinci 2015 publikovala článek „Vážené hostky, vážení hosté“, shrnující nálezy z různých jazykových korpusů:<ref>Marie-Anna Hamanová: [https://ucjtk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/57/2015/12/Marie-Anna-Hamanov%C3%A1_V%C3%A1%C5%BEen%C3%A9-hostky_v%C3%A1%C5%BEen%C3%AD-host%C3%A9.pdf Vážené hostky, vážení hosté], In: [https://ucjtk.ff.cuni.cz/veda-a-vyzkum/popularizace/studentske-jazykove-koutky/ Studentské jazykové koutky FF UK], 4. série (vznikly v rámci seminářů dr. Hany Prokšové Drobnosti češtiny a jazyková popularizace)</ref> ** v korpusu SYN2015 (zahrnujícího pouze tištěné publikované texty) za období 2010–2014 je pouze 6 výskytů, a to v jednom lingvistickém článku zabývajícím se tímto slovem. ** ve webovém korpusu Araneum Bohemicum Maximum je 38 výskytů v textech, které pojednávají o slově hostka a 30 výskytů, kde je slovo hostka přímo použito. Více vyskytů je na webech jako ceska-prezidentka.webnode.cz, feminismus.cz, kongreszen.cz, zenyaveda.cz a mezipatra.cz, tedy na serverech, které se zabývají postavením žen ve společnosti, resp. „feministických“ a „genderově korektních“ serverech. ** v korpusu mluvené češtiny ORAL201, zachycujícím spontánní konverzaci v neformálních situacích, se slovo hostka vůbec nevyskytovalo. * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci Michaely Liškové z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] fh93zsvyagzliktae9xk8q0ysryv2h7 1222577 1222576 2022-08-05T17:48:35Z ŠJů 836 slovníky wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (1837, o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Studli ti jest v manželku mne míť, hostkou mne nazývej.}}<ref>Dido Aenéovi, Ov. her. 7, verš 167, In: ''Anthologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa'', přeložil František Sušil, Brno, 1861</ref> (český překlad z roku 1861) #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> (1972) #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> (2007) ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[hostinský]] * [[hostinská]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] == poznámky == * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ („Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla“).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', MŠMT, Praha, 2010 (Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková, Jana Paclíková, str. 43): „„Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: „Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu)“.<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem Anna Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>Anna Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * Učitel češtiny Jan Pulkrábek v říjnu 2010 v kratochvilném článku na blogu zpochybnil, že je slovo korektně utvořené. Z ''Retrográdního morfematického slovníku češtiny'' a ''Retrográdního slovníku současné češtiny'' vyvodil, že příponou -ka se běžně přechylují jména na -asta, -ista a -osta, zatímco od jmen na -st se příponou -ka tvoří výhradně zdrobněliny, navíc zpravidla se samohláskovými změnami (tedy by připadala v úvahu hůstka). V žertu s historickým odůvodněním navrhl, aby se pro ženy v roli hosta používalo slovo host skloňované podle vzoru kost.<ref>Jan Pulkrábek: [https://pulkrabek.blog.respekt.cz/vazene-hosti-vazeni-hoste/ Vážené hosti, vážení hosté!], 31. 10. 2010</ref> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Marie-Anna Hamanová ve [https://ucjtk.ff.cuni.cz/veda-a-vyzkum/popularizace/studentske-jazykove-koutky/ studentském jazykovém koutku FF UK] v prosinci 2015 publikovala článek „Vážené hostky, vážení hosté“, shrnující nálezy z různých jazykových korpusů:<ref>Marie-Anna Hamanová: [https://ucjtk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/57/2015/12/Marie-Anna-Hamanov%C3%A1_V%C3%A1%C5%BEen%C3%A9-hostky_v%C3%A1%C5%BEen%C3%AD-host%C3%A9.pdf Vážené hostky, vážení hosté], In: [https://ucjtk.ff.cuni.cz/veda-a-vyzkum/popularizace/studentske-jazykove-koutky/ Studentské jazykové koutky FF UK], 4. série (vznikly v rámci seminářů dr. Hany Prokšové Drobnosti češtiny a jazyková popularizace)</ref> ** v korpusu SYN2015 (zahrnujícího pouze tištěné publikované texty) za období 2010–2014 je pouze 6 výskytů, a to v jednom lingvistickém článku zabývajícím se tímto slovem. ** ve webovém korpusu Araneum Bohemicum Maximum je 38 výskytů v textech, které pojednávají o slově hostka a 30 výskytů, kde je slovo hostka přímo použito. Více vyskytů je na webech jako ceska-prezidentka.webnode.cz, feminismus.cz, kongreszen.cz, zenyaveda.cz a mezipatra.cz, tedy na serverech, které se zabývají postavením žen ve společnosti, resp. „feministických“ a „genderově korektních“ serverech. ** v korpusu mluvené češtiny ORAL201, zachycujícím spontánní konverzaci v neformálních situacích, se slovo hostka vůbec nevyskytovalo. * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci Michaely Liškové z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] evn9nbxcq9d48cai7jddo2z0fpuh6lh 1222578 1222577 2022-08-06T01:51:42Z ŠJů 836 /* poznámky */ dvě drobné chybky wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ˈɦɔstka}} === dělení === * host-ka === etymologie === Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru ''[[host]]'', který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.<ref name="Naše řeč" /> === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hostka | sgen = hostky | sdat = hostce | sacc = hostku | svoc = hostko | sloc = hostce | sins = hostkou | pnom = hostky | pgen = hostek | pdat = hostkám | pacc = hostky | pvoc = hostky | ploc = hostkách | pins = hostkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|okaz.|neol.}}<ref name="Lišková">Michaela Lišková: [https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/104358 ''Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa''], 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.</ref> [[žena]] [[nebo]] [[jiný|jiná]] [[osoba]] [[ženský|ženského]] [[rodu]], [[jež]] [[být|je]] [[na]] [[daný|daném]] [[místo|místě]] [[na]] [[návštěva|návštěvě]] {{Upřesnění|např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.}} #* {{Příklad|cs|Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.}} #* {{Příklad|cs|Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.}}<ref>Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. ''Poslední Abencerag.''</ref><ref name="Lišková" /> (1837, o zvířeti – gazele) #* {{Příklad|cs|Studli ti jest v manželku mne míť, hostkou mne nazývej.}}<ref>Dido Aenéovi, Ov. her. 7, verš 167, In: ''Anthologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa'', přeložil František Sušil, Brno, 1861</ref> (český překlad z roku 1861) #* {{Příklad|cs|Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.}}<ref>Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová</ref><ref name="Lišková" /> (1972) #* {{Příklad|cs|Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy.}} <ref>Česká televize, 24 hodin, 2007</ref><ref name="Lišková" /> (2007) ==== synonyma ==== # [[návštěvnice]] ==== související ==== * [[host]] * [[hostitel]] * [[hosteska]] * [[hostit]] * [[hostovat]] * [[hostinec]] * [[hostina]] * [[hostinský]] * [[hostinská]] * [[pohostit]] * [[pohostinnost]] * [[pohostinství]] * [[vyhostit]] * [[vyhoštěnec]] == poznámky == * Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ („Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla“).<ref name="Naše řeč" /> * Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref name="Lišková" /> * V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> * Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> * Použití slova bylo navrženo v příručce ''Kultura genderově vyváženého vyjadřování'', MŠMT, Praha, 2010 (Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková, Jana Paclíková, str. 43): „„Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“ * Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: „Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu)“.<ref name="Naše řeč">[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8076 Z dopisů jazykové poradně], Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56</ref> Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem Anna Černá v knize ''Jsme v češtině doma?''.<ref>Anna Černá: Hostka. In: ''Jsme v češtině doma?'', Academia, Praha, 2012, str. 48 </ref><ref name="Lišková" /> * Učitel češtiny Jan Pulkrábek v říjnu 2010 v kratochvilném článku na blogu zpochybnil, že je slovo korektně utvořené. Z ''Retrográdního morfematického slovníku češtiny'' a ''Retrográdního slovníku současné češtiny'' vyvodil, že příponou -ka se běžně přechylují jména na -asta, -ista a -osta, zatímco od jmen na -st se příponou -ka tvoří výhradně zdrobněliny, navíc zpravidla se samohláskovými změnami (tedy by připadala v úvahu hůstka). V žertu s historickým odůvodněním navrhl, aby se pro ženy v roli hosta používalo slovo host skloňované podle vzoru kost.<ref>Jan Pulkrábek: [https://pulkrabek.blog.respekt.cz/vazene-hosti-vazeni-hoste/ Vážené hosti, vážení hosté!], 31. 10. 2010</ref> * P. Nádeníček ve studii ''Přijedou jen hosté, nebo i hostky?'' (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).<ref name="Lišková" /> * V časopise ''Slovo a slovesnost'' bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32). * Marie-Anna Hamanová ve [https://ucjtk.ff.cuni.cz/veda-a-vyzkum/popularizace/studentske-jazykove-koutky/ studentském jazykovém koutku FF UK] v prosinci 2015 publikovala článek „Vážené hostky, vážení hosté“, shrnující nálezy z různých jazykových korpusů:<ref>Marie-Anna Hamanová: [https://ucjtk.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/57/2015/12/Marie-Anna-Hamanov%C3%A1_V%C3%A1%C5%BEen%C3%A9-hostky_v%C3%A1%C5%BEen%C3%AD-host%C3%A9.pdf Vážené hostky, vážení hosté], In: [https://ucjtk.ff.cuni.cz/veda-a-vyzkum/popularizace/studentske-jazykove-koutky/ Studentské jazykové koutky FF UK], 4. série (vznikly v rámci seminářů dr. Hany Prokšové Drobnosti češtiny a jazyková popularizace)</ref> ** v korpusu SYN2015 (zahrnujícím pouze tištěné publikované texty) za období 2010–2014 je pouze 6 výskytů, a to v jednom lingvistickém článku zabývajícím se tímto slovem. ** ve webovém korpusu Araneum Bohemicum Maximum je 38 výskytů v textech, které pojednávají o slově hostka, a 30 výskytů, kde je slovo hostka přímo použito. Více vyskytů je na webech jako ceska-prezidentka.webnode.cz, feminismus.cz, kongreszen.cz, zenyaveda.cz a mezipatra.cz, tedy na serverech, které se zabývají postavením žen ve společnosti, resp. „feministických“ a „genderově korektních“ serverech. ** v korpusu mluvené češtiny ORAL201, zachycujícím spontánní konverzaci v neformálních situacích, se slovo hostka vůbec nevyskytovalo. * Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.<ref name="Lišková" /> * Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá. * Dle dotazníkového šetření v dizertační práci Michaely Liškové z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu ''existence slova'', protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.<ref name="Lišková" /> * Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek ''Běžný host a výstřední hostka'' o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo<ref>Hana Žižková: [http://www.h7o.cz/bezny-host-a-vystredni-hostka/ Běžný host a výstřední hostka], Host 7 dní online, 9. 9. 2021</ref> <references /> [[Kategorie:Česká substantiva]] [[Kategorie:Okazionalismy/čeština]] [[Kategorie:Neologismy/čeština]] h0uspw5cr5ncpk4oilcksck2o6bla3e 14 230223 1222533 2022-08-05T12:31:24Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磕 (japonština)|カチ]] [[Kategoriška:Obsahuje kandži čtené jako カチ (呉音)|磕]] [[Kategorie:Čtení kandži|カチ]] r1lgr1hvrvrrkjo4aj1i07ikg37dugp 1222534 1222533 2022-08-05T12:33:28Z Kusurija 3210 typo wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磕 (japonština)|カチ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako カチ (呉音)|磕]] [[Kategorie:Čtení kandži|カチ]] i6ivoxctzmfyrg15kd8e2hoq1tkhjsk 14 230224 1222535 2022-08-05T12:36:00Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磔 (japonština)|はりつけ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako はりつけ|磔]] [[Kategorie:Čtení kandži|はりつけ]] 6gzw8cs2odkkg4g75rsyf9earvuqd8f 14 230225 1222536 2022-08-05T12:36:52Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Japonské čtení kandži|はりつけ]] hzrk6bu6ace5y31tocliriz426zswq2 14 230226 1222537 2022-08-05T12:37:45Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磔|japonština]] [[Kategorie:Kandži|磔]] ng1tcijdujcuw5b1e3h2vjlyli481uu 14 230227 1222538 2022-08-05T12:38:14Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Čínské znaky|磔]] [[Kategorie:Čínské znaky s radikálem 112 石|10]] 8e346ius87ce59hlmacmz25lwjbzlwq 14 230228 1222539 2022-08-05T12:43:28Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磔 (japonština)|さく]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako さく|磔]] [[Kategorie:Čtení kandži|さく]] m5c7lst2nne8l8ylk9cpatxdjgb2d29 14 230229 1222540 2022-08-05T12:46:45Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磔 (japonština)|タク]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako タク (漢音)|磔]] [[Kategorie:Čtení kandži|タク]] j5sfx2ubj034nervc6exr7bi9q7sb3i 14 230230 1222541 2022-08-05T13:47:57Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磔 (japonština)|チャク]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako チャク (呉音)|磔]] [[Kategorie:Čtení kandži|チャク]] e8fsmdt28id7k0pdjzphjfk7ksn2qb8 14 230231 1222542 2022-08-05T14:17:41Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磔 (japonština)|ひらく]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ひらく|磔]] [[Kategorie:Čtení kandži|ひらく]] 2klwhjttfy41bnhdzrrc0j7a58qmg7j 14 230232 1222543 2022-08-05T14:19:29Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磓 (japonština)|おとす]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako おとす|磓]] [[Kategorie:Čtení kandži|おとす]] hwliov9msabfzqk232ut3fuyx1idvxy 14 230233 1222544 2022-08-05T14:20:04Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磓|japonština]] [[Kategorie:Kandži|磓]] im6xgycaf1yxfunbd21julvbbfk3f2x 14 230234 1222545 2022-08-05T14:20:35Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Čínské znaky|磓]] [[Kategorie:Čínské znaky s radikálem 112 石|10]] fkwv35lg45yt29os68v15lccoa6vvqt 14 230235 1222546 2022-08-05T14:23:33Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磓 (japonština)|うつ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako うつ|磓]] [[Kategorie:Čtení kandži|うつ]] e5d8zdwpxgp8j77m0stwyzc3f2n98sl 0 230236 1222549 2022-08-05T14:29:52Z JQtt 31679 nové heslo wikitext text/x-wiki {{Viz|vyskočiť}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|vɪskɔt͡ʃɪt}} === dělení === * vy-sko-čit === sloveso === * ''dokonavé'' * ''intranzitivní'' ==== časování ==== {{Sloveso (cs) | dok = ano | spre1 = vyskočím | ppre1 = vyskočíme | spre2 = vyskočíš | ppre2 = vyskočíte | spre3 = vyskočí | ppre3 = vyskočí | pimp1 = vyskočme | simp2 = vyskoč | pimp2 = vyskočte | sactm = vyskočil | pactm = vyskočili | sactf = vyskočila | pactf = vyskočily | sactn = vyskočilo | pas = skrýt | ptram = vyskočiv | ptraf = vyskočivši | ptrap = vyskočivše | mtra = skrýt }} ==== význam ==== # [[skočit]] [[nahoru]] # [[skočit]] [[ven]] # {{Příznaky|cs|přen.}} [[zvýšit]] [[prudce]] [[svůj|svoji]] [[hodnota|hodnotu]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = skočit nahoru | de = {{P|de|hinaufspringen}}, {{P|de|hochspringen}} | en = {{P|en|spring up}}, {{P|en|jump on}}, {{P|en|pop}} | fr = {{P|fr|sauter}} | it = {{P|it|saltare}} | sk = {{P|sk|vyskočiť}} }} # {{Překlady | význam = skočit ven | de = {{P|de|herausspringen}} | en = {{P|en|jump out}} | fr = {{P|fr|sauter}} | it = {{P|it|saltare}} | sk = {{P|sk|vyskočiť}} }} # {{Překlady | en = {{P|en|surge}} }} ==== antonyma ==== # [[seskočit]] # [[vskočit]] # [[spadnout]] ==== související ==== * [[výskok]] * [[skákat]] * [[Vyskočil]] * [[povyskočit]] == poznámky == * {{IJP|vyskočit||2022-08-05}} [[Kategorie:Česká slovesa]] qwvmj33gfcep31tc5tpf4f4a0yv9yxm 0 230237 1222552 2022-08-05T14:39:05Z JQtt 31679 nové heslo wikitext text/x-wiki {{Viz|Hrstka|hŕstka}} == čeština == === výslovnost === * {{IPA|ɦr̩stka}} === dělení === * hrst-ka === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = hrstka | sgen = hrstky | sdat = hrstce | sacc = hrstku | svoc = hrstko | sloc = hrstce | sins = hrstkou | pnom = hrstky | pgen = hrstek | pdat = hrstkám | pacc = hrstky | pvoc = hrstky | ploc = hrstkách | pins = hrstkami }} ==== význam ==== # {{Příznaky|cs|zdrob.}} [[hrst]] # {{Příznaky|cs|přen.}} [[malý|malé]] [[množství]] ==== překlady ==== # {{Překlady | en = {{P|en|handful}} | fr = {{P|fr|poignée|f}} | pl = {{P|pl|garstka|f}} | sk = {{P|sk|hŕstka|f}} }} # {{Překlady | fr = {{P|fr|poignée|f}} | pl = {{P|pl|garstka|f}} | sk = {{P|sk|hŕstka|f}} }} ==== synonyma ==== # [[hrstečka]], [[hrstička]] # [[trocha]], [[nemnoho]], [[málo]], [[pramálo]] ==== související ==== * [[hrst]] * [[hrstkový]] * [[Hrstka]] == poznámky == * {{IJP|hrstka||2022-08-05}} [[Kategorie:Česká substantiva]] j3d045y5i5jpz12anwp5r3gu9gaud9w 0 230238 1222554 2022-08-05T14:47:38Z JQtt 31679 nové heslo wikitext text/x-wiki {{Viz|surévalue}} == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|sy.ʁe.va.lɥe}} * {{Audio|LL-Q150 (fra)-Lyokoï-surévaluer.wav|surévaluer}} ===== homofony ==== * [[surévaluer]] * [[surévaluez]] * [[surévalués]] * [[surévaluée]] * [[surévaluées]] === přídavné jméno === ==== skloňování ==== {{Adjektivum (fr) | sm = surévalué | pm = surévalués | sf = surévaluée | pf = surévaluées }} ==== význam ==== # [[přeceňovaný]], [[přeceněný]], [[nadhodnocený]] ==== synonyma ==== # [[surestimé]] ==== antonyma ==== # [[sous-éstimé]] === sloveso === ==== význam ==== # ''příčestí minulé trpné slovesa [[surévaluer]]'' ==== související ==== * [[évaluation]] * [[surévaluation]] [[Kategorie:Francouzská adjektiva]] [[Kategorie:Tvary francouzských sloves]] 9x2212svzl4agfbyro5hs7vdc73hpav 0 230239 1222555 2022-08-05T14:52:27Z JQtt 31679 nové heslo wikitext text/x-wiki == polština == === výslovnost === * {{IPA|zʲĩmˈbabvɛn͇t͡ʃ̑ɨk}} * {{Audio|LL-Q809 (pol)-Olaf-Zimbabweńczyk.wav|Zimbabweńczyk}} === podstatné jméno === * ''rod mužský'' * ''vlastní jméno'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (pl) | snom = Zimbabweńczyk | sgen = Zimbabweńczyka | sdat = Zimbabweńczykowi | sacc = Zimbabweńczyka | sins = Zimbabweńczykiem | sloc = Zimbabweńczyku | svoc = Zimbabweńczyku | pnom = Zimbabweńczycy | pgen = Zimbabweńczyków | pdat = Zimbabweńczykom | pacc = Zimbabweńczyków | pins = Zimbabweńczykami | ploc = Zimbabweńczykach | pvoc = Zimbabweńczycy }} ==== význam ==== # [[Zimbabwan]] ==== související ==== * [[Zimbabwe#polština|Zimbabwe]] * [[Zimbabwenka]] * [[zimbabwejski]] [[Kategorie:Polská substantiva]] [[Kategorie:Polská propria]] q30wt95dosyuqxhjt6tk12h5sjgy4p2 14 230240 1222559 2022-08-05T15:59:40Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磓 (japonština)|ツイ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ツイ (漢音)|磓]] [[Kategorie:Čtení kandži|ツイ]] oxtbq5f4h83wy6md9fg28zk9n83uzau 14 230241 1222561 2022-08-05T16:02:49Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje 磓 (japonština)|ヅイ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ (呉音)|磓]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ, ヅイ (呉音)|磓]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ヅイ (呉音)|磓]] [[Kategorie:Čtení kandži|ヅイ]] 3rnjg3wsgipfgrbax7r8u4h339h1ftg 14 230242 1222564 2022-08-05T16:05:54Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ヅイ (音読)|ヅイ]] n5wrhc7t011l15oluerpjr90qkfzpq6 14 230243 1222566 2022-08-05T16:08:45Z Kusurija 3210 Kategorie wikitext text/x-wiki [[Kategorie:Typ sinojaponského čtení kandži goon|ヅイ]] [[Kategorie:Obsahuje kandži čtené jako ズイ, ヅイ (音読)|ヅイ]] h5ook02un4qfntx23s0k56ynnej1vue 0 230244 1222570 2022-08-05T16:24:34Z JQtt 31679 nové heslo wikitext text/x-wiki == čeština == === výslovnost === * {{IPA|pr̝̊iːdavɛk}} * {{Audio|Cs-přídavek.ogg|přídavek}} === dělení === * pří-da-vek === podstatné jméno === * ''rod mužský neživotný'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (cs) | snom = přídavek | sgen = přídavku | sdat = přídavku | sacc = přídavek | svoc = přídavku | sloc = přídavku | sins = přídavkem | pnom = přídavky | pgen = přídavků | pdat = přídavkům | pacc = přídavky | pvoc = přídavky | ploc = přídavcích | pins = přídavky }} ==== význam ==== # [[entita]] [[poskytnutý|poskytnutá]] [[navíc]] # [[přísada]] [[použitý|použitá]] [[oproti]] [[obvyklý|obvyklému]] [[složení]] {{Upřesnění|ve směsi ap.}} # [[finanční]] [[příspěvek]] [[poskytnutý]] [[v]] [[určitý|určité]] [[životní]] [[situace|situaci]] ==== překlady ==== # {{Překlady | význam = bonus | en = {{P|en|supplement}}, {{Příznak2|hud.}} {{P|en|encore}} | fr = {{P|fr|supplément|m}} | sk = {{P|sk|prídavok|m}} }} # {{Překlady | význam = přísada použitá navíc | de = {{P|de|Zusatzstoff|m}} | en = {{P|en|addition}} | it = {{P|it|aggiunta|f}} | pl = {{P|pl|dokładka|f}} | ru = {{P|ru|добавка|f}} | sk = {{P|sk|prídavok|m}} }} # {{Překlady | význam = finanční příspěvek | en = {{P|en|allowance}} | fr = {{P|fr|allocation|m}} | sk = {{P|sk|prídavok|m}} }} ==== synonyma ==== # [[bonus]], [[nádavek]] # — # — ==== související ==== * [[přidat]] * [[přidaný]] * [[přidávat]] * [[přídavný]] == poznámky == * {{IJP|přídavek||2022-08-05}} [[Kategorie:Česká substantiva]] h4uujb7fg9t2jz0sdjxf2gavo9gom0u 0 230245 1222590 2022-08-06T05:27:52Z JQtt 31679 nové heslo wikitext text/x-wiki == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|ɛ̃.peʁ.me.abl}} * {{Audio|LL-Q150 (fra)-Lyokoï-imperméable.wav}} === podstatné jméno === * ''rod mužský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (fr) | snom = imperméable | pnom = imperméables }} ==== význam ==== # [[pláštěnka]] === přídavné jméno === ==== skloňování ==== {{Adjektivum (fr) | sm = imperméable | pm = imperméables | sf = imperméable | pf = imperméables }} ==== význam ==== # [[nepromokavý]], [[vodovzdorný]], [[vodotěsný]] ==== související ==== * [[imperméabilisé]] [[Kategorie:Francouzská substantiva]] [[Kategorie:Francouzská adjektiva]] p1h2uwrl9wy6ugmrcqx23476airl98b 0 230246 1222591 2022-08-06T07:31:11Z JQtt 31679 nové heslo wikitext text/x-wiki == francouzština == === výslovnost === * {{IPA|pɛʁ.ky.sjɔ̃}} * {{Audio|LL-Q150 (fra)-WikiLucas00-percussion.wav|percussion}} === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== skloňování ==== {{Substantivum (fr) | snom = percussion | pnom = percussions }} ==== význam ==== # {{Příznaky|fr|hud.}} [[bicí]] # {{Příznaky|fr|tech.}} [[příklep]] ==== související ==== * [[percuter]] * [[percussionniste]] [[Kategorie:Francouzská substantiva]] atlvfzzbfdguphl3v6qyto1kq87c5bc 0 230247 1222593 2022-08-06T09:02:29Z Tchoř 905 základ z en wikitext text/x-wiki == starořečtina == === výslovnost === * {{IPA|trɔ̌ː.ɡlɛː}} ([[w:attičtina|attičtina]]) * {{IPA|ˈtro.ɣli}} ([[w:koiné|koiné]]) * {{IPA|ˈtro.ɣli}} ([[w:byzantská|byzantská]]) === podstatné jméno === * ''rod ženský'' ==== přepis ==== * ''český'': tróglé ==== skloňování ==== {{Substantivum (grc) | snom =τρώγλη | sgen = τρώγλης | sdat = τρώγλῃ | sacc =τρώγλην | svoc =τρώγλη | dnom =τρώγλᾱ | dgen =τρώγλαιν | ddat =τρώγλαιν | dacc =τρώγλᾱ | dvoc =τρώγλᾱ | pnom = τρῶγλαι | pgen = τρωγλῶν | pdat =τρώγλαις | pacc = τρώγλᾱς | pvoc = τρῶγλαι }} ==== význam ==== # [[díra]], [[dutina]] #* {{Příklad|grc|καὶ παιδίον νήπιον ἐπὶ ''τρώγλην'' ἀσπίδων καὶ ἐπὶ κοίτην ἐκγόνων ἀσπίδων τὴν χεῖρα ἐπιβαλεῖ.|A kojenec nad dírou kobry, sáhne do kobřího doupěte.}}<ref>[[:w:Kniha Izajáš|kniha Izajáš]] 11,8, překlad [[:w:Septuaginta|Septuaginta]] ([https://el.wikisource.org/wiki/%CE%97%CF%83%CE%B1%CE%90%CE%B1%CF%82_(Rahlfs)#11 na wikizdrojích])</ref> == poznámky == <references /> [[Kategorie:Starořecká substantiva]] bun3c4yb6l3923rfynlhmclt7ng15yu