Kapitola 3. Práce s GIMPem

Obsah

1. Jak nastavit vyrovnávací paměť dlaždic
2. Dokování dialogů
2.1. Odstraňování odrážek
3. Používání rychlé masky
4. Cesty
4.1. Vykreslení cesty
4.2. Transformace cest
5. Přidávání nových stop
6. Vykreslení mřížky
7. Soubory
7.1. Otevírání souborů
7.2. Ukládání souborů
8. Řešení problémů
8.1. Nevím jak dál!
8.2. Obvyklé případy nekomunikativnosti GIMPu
9. Práce s digitálními fotografiemi
9.1. Úvod
9.2. Vylepšení kompozice
9.3. Vylepšení barev
9.4. Úprava ostrosti
9.5. Odstranění rušivých objektů v obraze
9.6. Uložení výsledku
10. Příprava obrázků pro web
10.1. Vyšší komprese obrázků
11. Zasvěcení do Script-Fu
11.1. První krůčky s jazykem Scheme
11.2. Proměnné a funkce
11.3. Seznamy, seznamy a zase seznamy
11.4. Váš první Script-Fu skript
11.5. Vytvoření střev skriptu
11.6. Rozšíření skriptu Text Box

1. Jak nastavit vyrovnávací paměť dlaždic

Zpracování obrázků může vyžadovat obrovské množství paměti. Gimp, do určitého okamžiku, používá ke správě paměti služby operačního systému. Pokud ho překročí, začne používat svůj vlastní systém, aby nespotřeboval všechny systémové paměťové zdroje. Stará data přitom odkládá na disk. Bod, kdy dochází k této změně chování, je dán právě velikostí vyrovnávací paměti dlaždic, což je maximální množství operační paměti použité pro obrazová data (měřeno v bajtech nebo jejich násobcích). Vlastní paměť Gimpu se do tohoto množství nezapočítává, pouze paměť určená pro obrazová data.

Příliš nízká hodnota znamená, že Gimp data zbytečně brzy ukládá na disk a plně nevyužívá dostupnou operační paměť. Příliš vysoká hodnota naopak znamená, že o paměť přchází ostatní aplikace, což je nutí odkládat na disk a v extrémním případě může vést i k jejich poruše.

Jak tedy zvolit správnou velikost vyrovnávací paměti dlaždic? Pomoci vám mohou následující tipy a triky:

  • Nejjednodušším způsobem je nelámat si hlavu a doufat, že výchozí hodnoty budou fungovat dobře. To je vyhovující v případě počítačů s malým množstvím operační paměti a uživatelů používajících Gimp k tvorbě malých obrázků a spouštějících vedle Gimpu jen málo dalších aplikací. Pokud používáte Gimp jen k jednoduché práci, například snímání obrazovky, bude vám toto řešení vyhovovat.

  • Pokud máte moderní počítač s dostatkem paměti, alespoň 512 MB, bude pravděpodobně vyhovující nastavení velikosti vyrovnávací paměti dlaždic na polovinu nebo dokonce tři čtvrtiny operační paměti počítače. V případě počítače s 512 MB paměti tedy na 256-384 MB.

  • Můžete také požádat někoho zkušenějšího, aby vám Gimp nastavil. V případě, že počítač sdílíte s dalšími uživateli je to velmi dobrý nápad; vyhnete se tak hádkám a nařčení z toho, že počítač zneužíváte, ale zároveň nebudete mít zbytečně přiškrcený Gimp. Pokud je počítač jen váš, možná bude vhodné jako odměnu za nastavení nabídnout nějaké peníze, večeři nebo alespoň dobré pivo či víno.

  • Můžete také vyrovnávací paměť dlaždic při každém spuštění Gimpu opatrně zvyšovat a dávat pozor, zda sy operační systém nestěžuje na nedostatek paměti nebo se tento nedostatek neprojevuje poruchami jiných aplikací, například jejich nečekaným ukončováním.

  • Další možností je vhodnou hodnotu vypočítat. Možná ji bude později nutné doladit, ale to se může stát i u předešlých metod. Výhodou výpočtu je, že lépe poznáte funkci svého počítače a možná dostanete z Gimpu i více výkonu.

Pokud se rozhodnete pro poslední možnost, potřebuejte nějaké údaje o vašem počítači. Je třeba znát množství nainstalované operační paměti (RAM), velikost systémového odkládacího prostoru (swap) a mít představu o rychlosti disků používaných pro odkládací prostor operačního systému a odkládací adresář Gimpu. Nemusíte disky složitě testovat nebo zjišťovat jejich přesné parametry. Podstatné je jen, pokud pro odkládací prostory používáte různé disky, zda je některý z nich výrazně rychlejší než druhý (a případně který). Umístění odkládacího adrsáře Gimpu můžete změnit na stránce předvoleb Adresáře.

Další důležitou informací je množství operační paměti vyžadované pro aplikace, které chcete používat současně s Gimpem. Spusťte je tedy takovou typickou skupinu aplikací (bez Gimpu) a chvíli s ní pracujte. Pak zjistěte využití operační paměti, například pomocí aplikací jako je free nebo top, podle vašeho operačního systému. Číslo, které vás zajímá, je zbývající volná paměť včetně souborové vyrovnávací paměti. Moderní unixové systémy ponechávají volnou část paměti velmi malou, aby mohly maximalizovat vyrovnávací paměti. Linuxový příkaz free provede vše potřebné za vás – požadované číslo najdete ve sloupci „free“ a řádku „-/+ buffers/cache“. Poznamenejte si i systémový odkládací prostor (řádek „swap“).

Nyní je nutno se rozhodnout, zda chcete veškerou vyrovnávací paměť dlaždic uchovávat v operační paměti (RAM), nebo v operační paměti (RAM) a systémovém odkládacím prostoru (swap):

  1. Přecházíte hodně mezi jednotlivými aplikacemi? Nebo pracujete v Gimpu bez přerušení dlouhou dobu? Pokud dlouho bez přerušení setrváváte v Gimpu, můžete za volnou paměť považovat volnou operační paměť (RAM) plus volný systémový odkládací prostor (swap). Pokud nikoliv nebo si nejste jistí, projděte si následující kroky. Pokud naopak víte, že mezi jednotlivými aplikacemi přecházíte neustále, berte v úvahu pouze volnou operační paměť (RAM) a rovnou přejděte ke konečnému rozhodnutí.

  2. Je systémový odkládací prostor (swap) umístěn na stejném fyzickém disku jako odkládací adresář Gimpu? Pokud ano, sečtěte operační paměť (RAM) a systémový odkládací prostor (swap). Jinak pokračujte dalším krokem.

  3. Je disk se systémovým odkládacím prostorem (swap) rychlejší nebo stejně rychlý jako disk s odkládacím adresářem Gimpu? Pokud ano, sečtěte operační paměť (RAM) a systémový odkládací prostor (swap). Pokud je pomalejší, berte v úvahu pouze volnou operační paměť (RAM).

  4. Číslo, které jste získali (množství volné operační paměti nebo volné operační paměti včetně systémového odkládacího prostoru) o něco málo zmenšete a použijte jako velikost vyrovnávací paměti dlaždic v Gimpu.

Jak vidíte, jde hlavně o zjištění volných systémových zdrojů a rozhodnutí, zda se vyplatí používat systémový odkládací prostor (swap).

V některých případech ale bude nutné takto nastavenou hodnotu upravit. Například tehdy, pokud se změní způsob využívání vašeho počítače nebo jeho hardwarová konfigurace. Takové změny mohou znamenat, že dříve provedená rozhodnutí již neodpovídají skutečnosti. Pak je nejlepší rozhodovací proces zopakovat.

Dalším důvodem ke změně může být příliš pomalý běh Gimpu, zatímco přepínání do jiných aplikací je rychlé. Taková situace znamená, že Gimp může využít více paměti, aniž by ohrozil ostatní aplikace. Na druhou stranu, pokud si ostatní aplikace stěžují na nedostatek paměti, může být lepší vyrovnávací paměť dlaždic Gimpu snížit.

Pokud jste se rozhodli používat pouze operační paměť (RAM) a Gimp běží pomalu, můžete velikost vyrovnávací paměti dlaždic opatrně zvýšit, ale nikoliv použít celý systémový odkládací prostor (swap). Pokud je situace opačná, používáte RAM + swap, a máte problémy s nedostatkem systémových zdrojů, velikost vyrovnávací paměti dlaždic snižte.

Dobrým řešením je umístit odkládací adresář Gimpu na velmi rychlý disk nebo na jiný disk, než na kterém je většina vašich často používaných souborů. Rozložení systémového odkládacího prostoru (swap) na několik fyzických disků je také dobrý trik pro zvýšení výkonu. No a konečně si můžete přikoupit další operační paměť (RAM) nebo nespouštět najednou tolik programů.

Je také dobré udržovat si přehled o pamě'tových nárocích obrázků, se kterými parcujete. Čím větší obrázky, čím více dostupných kroků zpět, tím více zdrojů je potřeba. Velikost vyrovnávací paměti dlaždic můžete určit i podle editovaných obrázků, ale pouze v případě, že vždy pracujete s podobnými obrázky.